Blíží se konec kalamity?

Po téměř čtyřech letech od zahájení kalamity nebývalého rozsahu v roce 2015, nastartované extrémním suchem a zvýšenými teplotními průměry, se tato kalamita u lesů ve vlastnictví města Krnova pomalu chýlí ke konci. Důvodem ale není vítězství nad kůrovcovou invazí, ale to, že už kůrovec převážnou část smrkových porostů zlikvidoval, a co nezvládl kůrovec, to následně dokonávají poryvy větru, které na holých pláních trhají rychlostní rekordy a vyvrací a lámou ponechané výstavky dřevin všech druhů a skupiny mladých porostů, které zbyly.  Z ucelených smrkových porostů již zůstávají pouze souvislejší porosty na severních expozicích nad obcí Karlovice. Hlavní příčinou tohoto stavu byly téměř čisté smrkové porosty v oblasti od Starých Purkartic do Karlovic. V předchozích obdobích byla tato skladba lesa výhodou, protože smrk byl, je a zatím bude nejžádanější dřevinou na dřevařském trhu.  Jiná situace je ale v městských porostech kolem Krnova. Tady velká kůrovcová kalamita proběhla již v počátku devadesátých let, ale protože zde bylo v porostech významnější zastoupení i jiných dřevin, jako je dub, borovice, modřín i buk, které se zde hojně i přirozeně zmlazovaly, nevznikaly tak souvislé holiny a  porosty dnes nepůsobí tak nevzhledně a na  větších holinách po zalesnění jsou již mlaziny.

Tato kalamita není jen regionální záležitostí severní a střední Moravy. Stejné problémy mají i naši sousedi na Slovensku, v Německu a Rakousku. Kalamita ale postupně přešla i do Čech. Nejhůře postiženou oblastí je dnes Vysočina. Postupem času, jak narůstaly objemy vytěženého dříví, začaly být problémy s jeho prodejem a to se projevilo i na výkupních cenách. Lesní správa města Krnova měla při té vší smůle alespoň štěstí v tom, že v období největších objemů těžeb byl o vytěžené dříví ještě zájem a ceny byly na úrovni, že zajišťovaly dostatečné tržby, které umožnily vytvářet rezervy na následnou obnovu vytěžených porostů. Ta na počátku roku 2019 činí 58 mil. korun. Dnešní výkupní ceny kůrovcového dříví už vlastníkům lesů často nepokryjí ani náklady na jeho zpracování a velmi často se řeší, kam ho prodat, jelikož trh je přesycený.

Lesní správa města Krnova má od letošního roku nový lesní hospodářský plán, který má platnost 10 roků a z něj vyplývá, že po likvidaci  kalamity zůstalo 440 ha holin, které bude nutné zalesnit. To je čtvrtina celkového lesního majetku který má ve správě. Celkové zásoby dřeva se oproti předchozímu lesnímu plánu snížily o 69 procent. Maximální roční těžba by měla činit 6400 m3.

U lesní správy se již od jejího vzniku od výsadby čistých smrčin ustoupilo. Hlavním důvodem byly škody václavkou, která napadala hlavně smrkové porosty. V posledních deseti letech již zastoupení smrku v obnově porostů činilo 41 % a u buku téměř 43 %.  V loňském roce lesní správa zalesnila celkem 59,36 ha. Více se nepodařilo z důvodu nedostatku sazenic. Na tom se podílela malá produkce buku u školkařů, kteří jej pěstují. Ti využívali poslední starší zásoby bukvic uskladněné v chladících boxech. Skladováním se ale snížila klíčivost na 65 %. V předchozích letech  pozdní mrazy spálily květy u listnatých stromů, které nezaplodily a nedalo se posbírat osivo. Naštěstí v roce 2018 v době kvetení žádné mrazy nepřišly a tak stromy dobře odkvetly. Z důvodu statisticky nejteplejšího a i nejsuššího roku semena nebyla ve standardní velikosti, ale mají dobrou klíčivost, takže je problém s nedostatkem osiva zase na chvíli zažehnán. Problém s dostatkem sazenic do budoucna ale bude zcela jistě dominantní podmínkou k úspěšnému zvládnutí nemalých úkolů v obnově vytěžených porostů. Druhým důležitým kriteriem bude i volba druhové skladby nových porostů, to znamená, jaké dřeviny sázet, aby přežily všechny budoucí nástrahy způsobené změnou klimatu a nově se objevujících chorob a škůdců, které v minulosti nebyly, nebo nezpůsobovaly významné škody. Příkladem je třeba jmelí, které v minulosti sloužilo jako symbol Vánoc. Dnes se stává postrachem hlavně listnatých stromů ve městech a alejí kolem cest.

Lesní správě se v loňském roce podařilo rozšířit druhovou skladbu sazenic o další druhy dřevin, které jsou vhodné do extrémních stanovišť, hlavně podmáčených a bahnitých, což je olše a jilm. Stále se nám nedaří zvýšit podíl jedle, která nemá ráda přímé oslunění,  a trpí vymrzáním při pozdních mrazech a to nejen na pasekách, kde po její výsadbě dochází k velkému úhynu, ale i v lesních školkách při pěstování, takže je jí nedostatek. Dalším jejím problémem je její poškozování okusem zvěří.

 

Zalesňování dle dřevin za rok 2018

Dřevina Borovice Buk Dub Jedle Jilm Modřín Olše Smrk Celkem
Množství 66000 206510 5530 2100 9280 21600 6000 91410 408430
Hektary 7,23 22,68 0,73 0,42 1,94 4,89 1,36 20,11 59,36
% zastoupení 12,18 38,21 1,23 0,71 3,27 8,24 2,29 33,88 100

 

I přes všechny tyto překážky a nástrahy pevně věříme, že se pro příští generace podaří obnovit lesy, které budou odolnější, druhově pestřejší a budou ještě lépe splňovat mimoprodukční funkce, zejména zadržování vody, tvorbu kyslíku a také budou výrazným krajinotvorným prvkem.