Lesní správa města Krnova byla založena k 1. 1. 1993 jako organizace pro správu lesního majetku navráceného Městu v roce 1992. Kalamity menšího či většího rozsahu se v období její existence vyskytovaly každoročně. Dále následuje bilance těch nejzávažnějších. V roce 1993 se na Severní Moravě začala projevovat kůrovcová kalamita po suchém a teplém roce 1992, která gradovala v následujících dvou letech. V těchto letech byla u městských lesů postižena hlavně část lesů v okolí Krnova. Zde se nejvíce projevil nedostatek srážek. Porosty proředěné kůrovcem pak byly v následujících letech náchylné k poškozování bořivými větry. Menší kalamita potom postihla naší oblast v období povodní v červenci 1997, kdy i při slabších poryvech větru docházelo k vyvracení stromů, jejichž kořenový systém v rozmáčené půdě po vydatných srážkách neměl potřebnou oporu. O to víc se ale množství srážek podepsalo na poškození lesních cest. Orkán Kyrill, který v lednu 2007 silně zpustošil Evropu i oblast Čech, nás postihl jen okrajově. V roce 2009 ze 17. na 18. října napadlo cca 20 cm těžkého mokrého sněhu v oblasti od Starých Purkartic do Karlovic. Hlavně u listnáčů, které ještě měly listí, došlo k rozlámání korun a váhu sněhu neudržely ani některé mladé skupiny bukových mlazin, které sníh rozválel. V omezené části lesa nad Novými Purkarticemi došlo i ke značnému poškození smrkových porostů vrškovými zlomy, čímž došlo k jejich proředění. Mezi vážné kalamity se zařadila větrná kalamita, která začala dopoledne v neděli 16. května 2010 a ničila porosty až do pondělního odpoledne. Poryvy studeného severního větru skákaly jako fotbalový míč, a v místech kde dopadly po nich zůstávala spoušť. V tomto roce jsme vytěžili dva roční etáty za významného využití harvestorové technologie, kterou jsme dokázali nasadit již 19.května a koncem června byly soustředěné plochy zpracovány. Další významnější lokální kalamitou bylo tornádo, které naše lesy postihlo v oblasti Ježníku v červenci 2013. Celková zasažená plocha u lesní správy činila cca 15 ha a vytěženo bylo celkem 3250 m3. Mnohem větší škody ale způsobilo na majetku krnovských občanů v místní části Ježník a Kostelec. Pro lesní majetek ale předešlé kalamity byly jen slabým odvarem toho, co nastalo v pololetí roku 2015. Po kritické absenci srážek a celkem 32 tropických dní způsobilo oslabení smrkových porostů, které doslova vadly a ztratily přirozenou schopnost obrany proti kůrovcům. U dospělých listnatých stromů v polovině měsíce srpna začaly zasychat listy, které následně opadávaly, jako by byl podzim. Se situací jsme obeznámili vedení Města a okamžitě jsme začali podnikat kroky na vypsání výběrového řízení na dodavatele prací harvestorovou technologií. Ta byla nasazena již v srpnu . Vedení města ve složení paní starostka a oba místostarostové se v dubnu 2016 osobně seznámili s vážností situace a s postupem obnovy postižených porostů. Vývoj kůrovce byl ale tak extrémně rychlý, že než harvestory prošly jeden napadený porost z jednoho konce na druhý, mohly se znova vrátit na začátek. Tato situace pokračovala až do současnosti, kdy už v lesích, které máme ve správě v podstatě žádný smrk nad 40 roků nezůstává, až na výjimky porostů se severní expozicí u Karlovic. Bohužel to, co se podaří zachránit následně boří silné větry, jejichž četnost a síla neustále narůstají. Na zem potom padají i mladé porosty ve stáří od 20 roků, které zůstaly bez ochrany původních starých porostů, bez rozdílu, zda se jedná o smrky, buky nebo jedle. Problém se smrkem je v naší oblasti již delší dobu. Již v devadesátých letech min. století se v oblasti Opavska a Vítkovska začal ve velké míře vyskytovat nepůvodní druh kůrovce lýkožrouta severského, který se tam dostal z Polska. Tím začal počátek totálního rozpadu smrkových porostů v této oblasti a postupně se tato kalamita šířila směrem na západ. Porosty byly velmi silně oslabeny i napadením václavky. Ta dosáhla takové agresivity, že v roce 2014 se plodnice této houby, které běžně rostly na starých pařezech, začaly objevovat již na zelených stromech.
Druhým nezanedbatelným aspektem kalamit je přetlak dřeva na trhu, s čímž úzce souvisí problémy s odbytem a následné snižování výkupních cen kulatinových a vlákninových sortimentů a následně i řeziva u odběratelů. V období přebytku dřeva, převážně v letních měsících, se ale hlavně u kulatin řeší, kam dříví vůbec dodat, z důvodu zaplnění skladů odběratelů. Cena už se stává méně důležitou. Je to z toho důvodu, že po každém silnějším dešti dochází k zapaření dřeva, jeho zabarvení a hlavně při následném vysychání k jeho hlubokému praskání po obvodu. Proto je důležité dřevo po vytěžení co nejrychleji odvézt i za cenu menší cenové ztráty. Na odbyt dřeva navazuje při lokálních kalamitách i problém, jak dřevo dopravit k odběrateli. Nejekologičtější by byla samozřejmě doprava vagony. Jenže těch je nedostatek, stejně jako nakládacích míst. Z toho důvodu jsou pak dodavatelé dřeva nuceni expedovat dříví kamiony, čímž dochází k problémům se zvyšování dopravní zátěže již tak přeplněných a zničených cest. Je to až neuvěřitelné, ale kamiony se z naší oblasti vozí dříví na pily do Rakouska. Z důvodu jejich nedostatku tyto služby zajišťuje i chorvatská dopravní firma. Lesní správa má jednu odvozní soupravu, která zajišťuje pouze lokální dopravu dřeva na vagony nebo na manipulační sklad pod Ježníkem. Zbytek dopravy zajišťujeme za využití služeb cizích, převážně regionálních dopravců. S přetlakem dřeva se také samozřejmě zvyšuje tlak odběratelů na snižování výkupní ceny. Zatímco cena čerstvé a zdravé kulatiny se drží nad 2000 Kč/m3, u té horší kvality klesla cena z 1770 Kč/m3 z roku 2015 na 1200 a méně v současnosti. U vlákniny byla cena před kalamitou 1050 Kč/m3 a postupně klesla na 600 Kč. Často slyšíme názory, že lesy drancujeme, abychom naplnili pokladnu. Snad ale každý pochopí, že těžit a prodávat dřevo pod cenou by snad dělal jen hlupák.
